Průzkum, který zveřejnil v březnu odborný vojenský web army-store.net, se opíral o údaje Československé bibliografické databáze, data knižních on-line obchodů, čtenářská hodnocení, recenze v odborných časopisech a zkušenosti s knihami získané vojenskými outdoor nadšenci. Český zástupce v něm uzavírá seznam zvučných jmen zahraničních spisovatelů, jako jsou Frederick Forsyth, Joseph Heller, James Clavell, Harry Thürk, Laurent Binet, Anton Myrer, Ray Rigby, Patrick Chauvel a Norman Mailer. Domácí autoři válečných románů v povědomí české populace nejsou a podle Vyhlídky stále čekáme na nějakého našeho Forsytha, jako již máme svého Vievegha, nebo mistra historického, spíše nekrvavého románu Vondrušku.

"Čechům není válečný román jako takový úplně cizí. Protože však nejsme z národů, které by glorifikovaly násilí, poradili si s tím žánrem Češi po svém. Vzpomeňme třeba jenom Haškova Švejka, nebo Štorchův Zastavený příval. V dnešní době však tento přístup už příliš neobstojí a my se musíme znovu na poli válečného románu vymezit. V globálu lze říct, že válečný román doplatil na velmi kvalitní literaturu faktu. S autory jako je Jiří Rajlich, nebo Svatopluk Matyáš prostě čeští romanopisci neudrželi krok,<(i>" uvedl Vyhlídka k zisku 10. příčky mezi válečnými romanopisci na českém knižním trhu, kde je jediným naším zástupcem mezi cizími autory. Za tento úspěch, jak sám přiznává, navíc vděčí většinou ženám, které nepatří mezi běžné čtenáře knih s válečnou tématikou. "Je to vlastně zázrak, že máme českého romanopisce v TOP 10 na poli válečné literatury, přestože byl hodnocen jen český knižní trh. Koho totiž zajímá historie válek, sáhne po literatuře faktu. Tak to prostě je. Ty knihy jsou hezky udělané, dobře napsané a data uvnitř jsou kvalitní faktografií. Ženám ale připomínají encyklopedii, navíc plnou dat o válečných mašinách, což není nic pro ně. A přitom by je to téma třeba zajímalo. Ano, pravda je taková, že polovinu z mých čtenářů tvoří ženy, kterým román atmosférou vyhovuje, a muži, kteří se detailně válečnou problematikou nezabývají, ale hledají dobrodružný příběh a napětí."

V konkurenci desítek slavných jmen a dalších stovek zahraničních autorů válečných románů se jedinému umístěnému spisovateli z ČR vyplatilo, že zvolil přístupný jazyk a akční děj. "Za situace, kdy je na trhu tak velká zahraniční konkurence, musel jsem si čtenáře vydobýt. Trvalo to téměř deset let a šest knižních titulů, než jsem se umístil v této topce, přestože ji uzavírám. Musel jsem to udělat jinak, než anglosasští, nebo germánští spisovatelé. Vsadil jsem prostě na české srdce a slovanskou duši. Můj poslední román je úspěšný díky tomu, že se v něm čtenář sám najde," vysvětlil Vyhlídka s tím, že v danou chvíli nepřeje situace tomu, aby byl napsán "velký český válečný román" o pěti stech stránkách. "Nikdo by takovou věc nejspíš nevydal, protože by šlo o velké riziko. Já proto stvořil vlastní románovou třídu o polovičním rozsahu. Říkám tomu kapesní válečný román. Je to podobné, jako když Němci svázaní Versailleskou mírovou smlouvou nemohli stavět bitevní lodi, tak stavěli zatím kapesní bitevní lodi," dodává.

Lví stíhač a Černý orel nad Madridem je příběhem českého stíhače, který po vážné havárii na slavném dvojplošníku Avia B-534 odejde z Československa do občanské války ve Španělsku. Zde jako několik tisíc jiných Čechoslováků bojuje "u Madridu za Prahu" proti nastupujícímu fašismu. Přestože je Vyhlídka označován za levicového spisovatele, protože zasadil hrdinu do prostředí "rudé strany" španělské občanské války (1936-1939), je známým odpůrcem KSČM. Tvrdí, že její vedení je komunistické spíše jen podle jména a přístupem k levicovým ideálům, které mu slouží pouze pro další zvolení, poškozuje dnešní české umělce s levicovou orientací.